Bolest u zvířat 

 

- jako jeden ze základních pocitů provází člověka i zvířata odnepaměti. Slouží jako důležitý obranný prvek, který je nutný pro další přežití jedince. 

Varovný signál ve formě bolesti informuje tělo, že něco není v pořádku (poranění, infekce atp.) a umožňuje mu patřičně reagovat-útěk, obrana, zánětlivá reakce. 

Jedinci, kteří se narodili s vrozenou neschopností cítit bolest obvykle nežijí dlouhou dobu.

Na druhou stranu je nutno říci, že bolest kromě varování nemá žádný užitek. 

Pokud je silná a nebo déle trvající je pro organismus nepříznivá až škodlivá. 

Zvíře trpící bolestí zjednodušeně řečeno má zhoršený metabolismus, snížený příjem potravy, 

odmítá se pohybovat, hůře se vyprazdňuje atd. 

V důsledku toho může být snížena obranyschopnost, prodlužuje se doba hojení a rekonvalescence obecně, 

nemluvě o fyzickém a psychickém utrpení jak zvířete, tak majitele.

Bolest vzniká podrážděním určitého zakončení v těle (receptoru pro bolest),

 po němž následuje vyslání nervového signálu do centra pro bolest v mozku, kde si jedinec bolest uvědomí.

Pak mozek vyšle signál zpět do cílového orgánu (kost, sval, kůže atp.), který patřičně zareaguje. 

Čím větší koncentrace bolestivých zakončení a nebo čím větší intenzita podráždění, tím obvykle větší a déletrvající bolest. 

Podle trvání můžeme bolest dělit na akutní a chronickou (ta je zvláště nepříznivá). 

Nejbolestivější bývají obvykle ortopedické zákroky, výkony v oblasti hrudníku ,či na močovém aparátu, 

problémy v oblasti páteře (zlomeniny, výhřez meziobratlového disku). 

Potrápit ale dokáže i takový zánět mléčné žlázy u fen, či některé kousné rány.

 Je jasné, že vnímání bolesti je značně individuální (každý má jiný práh pro vnímání bolesti) 

a jsou rozdíly i mezi jednotlivými plemeny (např. rotvajler vs. pudl).

Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné (a někdy i nutné) umět bolest rozpoznat a léčit. 

Jak lze tedy poznat, že mého psa (mou kočku) něco bolí? 

Bohužel, na rozdíl od lidí to vůbec není snadné. 

Existují určité klasifikační stupnice používané ve veter. praxi (st. 1-5), ale pro majitele nejsou příliš použitelné. 

Případy, že by zvíře bolestí naříkalo není mnoho (většinou akutní bolest-zlomeniny, poranění kloubních struktur, vyhřeznutí meziobratl. disku, uskřinutí střev). Spíše se bolest projevuje méně nápadně-apatie, nechuť k příjmu potravy, neochota k pohybu, abnormální postoj, různě intenzivní kulhání, obrané reakce při pokusu o dotyk určitých oblastí těla, tlačení hlavy do kouta spolu s poklesem krku atp. 

Příznaky jsou odvislé od toho, která část těla bolí a většinou jde o chron. bolest. 

Jako doprovodný příznak někdy zjišťujeme zvýš. teplotu a zrychlené dýchání.

Po získání pokud možno solidních informací od majitele a klinickém vyšetření (příp. ještě doplněné o rtg, sono atp) se pokusíme bolest lokalizovat a rozhodnout, co s ní. 

Jestliže by zvířeti pomohlo odstranění bolestivé části a není jiná možnost, tak ji odstraníme, zlomeninu napravíme atd. 

Většina bolesti (i té pooperační) se ale tlumí preparáty k tomu určenými-analgetiky. 

Jako analgetika se používá celá řada preparátů z různých skupin, v různých formách (tablety, emulze, injekce).

 Na tomto místě je důležité poznamenat, že jsou doporučitelné pouze veterinární preparáty, či v určitých případech i humání, podle dávkování veter. lékaře. 

Na domácí experimentování s acylpirynem, paralenem nebo ibuprofenem už doplatilo mnoho zvířat, především mláďat! 

Dále bych chtěl chovatelskou veřejnost seznámit s nejčastěji používanými analgetiky, jejich použitím a možnými riziky.

1.
Nesteroidní protizánětlivé látky: tato skupina tvoří asi nejpoužívanější část analgetik.

 Kromě schopnosti tlumit bolest mají i protizánětlivý a protiotokový účinek. 

Některá z nich se hodí i k dlouhodobé aplikaci. 

Jejich nevýhodou může být negativní vliv na zažívací aparát (zvracení, krvácení až tvorba vředů) a ledviny (postižení cév).

 U moderních typů a v běžných dávkách, při aplikaci po žrádle je tento výskyt problémů málo častý. Patří sem:

Preparáty určené pro léčbu lidí:
ibuprofen (Ibuprofen tbl.,Brufen tbl.)
paracetamol (Paralen tbl.) 
acylpiryn (Aspirin tbl.)

Veterinární speciality:
ketoprofen (Ketofen inj.,tbl)
carprofen (Rimadyl inj.,tbl.)
meloxicam (Metacam oral,inj.) 
tomanol (Tomanol inj.)
flunixin meglumin  (Finadyne inj.)

2. Místní a celková anestetika: používají se většinou při operacích. 

Jsou to látky schopné velmi významně tlumit bolest. Délka účinku závisí na typu a způsobu podání. 

Většinou působí krátkodobě. Některé preparáty ale působí i urč. dobu po probuzení zvířete (především místní anestetika podaná některou technikou lokálního znecitlivění-např. epidurálně) a zlepšují ho. Na tomto místě varuji před neuváženým podáním anestetika do kloubů bez důkladné diagnostiky!! Odbornou chybou je taktéž „opich páteře“ anestetikem při bolestech spojených s meziobratlovým diskem-nekontrolovaný pohyb s rizikem ochrnutí!!! Nejpoužívanější jsou:

procain(Procain 2% inj.)
lidocain(Lidocain 2% inj)
bupivacain(Marcain 0,5% inj.)

3. Opioidy: jsou to deriváty opiátů, látky odvozené od morfia. Bolest tlumí velmi silně po rozdílnou dobu. Jejich použití je ale omezeno, vzhledem k jejich problematičtějšímu získávání, poněkud vyšší ceně, některým nežádoucím vlivům (především určitá deprese dechu) a vzhledem ke způsobu aplikace některých z nich (pouze nitrožilně). Preparáty, které jsou použitelné v našich podmínkách (kromě některých speciálních případů) jsou ale poměrně bezpečné, cenově přijatelné a mohou se aplikovat i do svalu či podkoží. Hodí se především k premedikacei před operativními zákroky, kdy snižují svým účinkem spotřebu celk. anestetik a tlumí i bolest pooperační. Velmi vhodné je podání epidurální-nižší dávka,stejný účinek jako při podání celkově ale výrazně menší vedl. vliv. 

Použitelné jsou:
butorfanol(Torbugesic inj.)
buprenorphin(Temgesic inj.,tbl.)

 

Převzato z web.stránek veteriny Amina , Praha Smíchov a Barandov 

www.klinikaamina.cz