Koupání psa v přírodě
10.09.2017 19:57
Když jdeme v horku kolem vody se psem,
rádi mu dopřejeme možnost se svlažit.
Jenže málokoho napadne, že při koupání může jít zvířeti o život.
Ne každý pes je totiž dobrý plavec.
Správná technika plavání je zásadní, bez ní se může pohodová atmosféra snadno změnit na boj o život.
Správně by měl pes plavat s čumákem těsně nad vodou a se zády rovnoběžně s hladinou.
Pokud pes neplave technicky správně, poznáte to velmi rychle.
Nejčastěji bude zdvihat přední nohy nad hladinu a místo pohybu vpřed se bude jako neplavec plácat na jednom místě.
I v tomto případě doporučíme používat plovací vestu.
Ta psa přirozeně srovná do ideální polohy, kdy mu nedovolí ponořit zadní nohy hlouběji do vody.
Zároveň dodává jistotu a psi velmi rychle přijdou na to, jak plavat pohodlně.
Právě jistota je to, co někteří psi potřebují aby si vodu oblíbili.
Díky vestě se cítí bezpečněji a z problému kterak je dostat do vody se stává problém, kterak je dostat z vody.
Pohyb ve vodě je pro psa velkou fyzickou zátěží.
„Traduje se, že minuta plavání odpovídá kilometrové vycházce.
Je to tedy velmi hrubý odhad a závisí zejména na zkušenostech psa,“
„Doporučuji proto velmi pečlivě sledovat aktuální stav psa ve vodě.
Někteří, zejména nezkušení psi, dokáží při plavání vydávat energii tak, že jim viditelně ubývá s každým uplavaným metrem,“ upozorňuje psí psycholog.
Plavání je ale skvělou rehabilitací. Mnoho odborníků doporučuje jeho zařazení jako rehabilitační proceduru do života psa.
Plavání podporuje mobilitu (pohyblivost) v kloubech, která je zásadní nejen pro výkon, ale i pro zdravý pohyb.
Ne nadarmo se říká, že je plavání nejzdravějším sportem.
Plavání posiluje celkové svalstvo, pohybový a dýchací aparát, slouží jako ideální podpora případné rehabilitaci po úrazech a zraněních.
Rizika po koupání
Psi s hustou srstí, kteří schnou velmi pomalu, mívají kožní problémy, zapařeniny.
Objevují se především v letním období. Jsou to zarudlá svědivá místa, způsobená pomnožením bakterií a kvasinek ve vlhké srsti.
Nejčastěji se objevují na krku, v podpaží, ale mohou se objevit kdekoliv jinde v hustém osrstění.
Pes má sklony si srst vykusovat a původně malé ložisko může skončit až rozsáhlými mokvavými plochami. Malé plochy lze vysušit, ošetřit desinfekcí. Při větším rozsahu je někdy třeba postižené místo oholit, léčbu vážnějších zapařenin je lépe konzultovat s veterinářem. Psy, náchylné k zapařeninám je nutné vytřít po koupání ručníkem. Z vodomilných plemen jsou nejnáchylnější k zapařeninám zlatí retrívři.
Prochladnutí psům ve vodě obvykle nehrozí. Většina psů, když jim je chladno, sama z vody vyleze. Prochladnutí hrozí pouze u mladých zvířat a u psů, kteří se nemohou usušit v teple. Následkem prochladnutí může být „mrtvý ocas“ – bolest od páteře, podobná lidskému „houseru“.
Jiné problémy, jako je zánět močových cest nebo zápal plic, za normálních okolností nehrozí.
V extrémních podmínkách je nelze vyloučit.
Záleží na věku psa (štěňata je po koupání nutné osušit a vzít vždy doschnout do tepla), kondici, nakolik je pes zvyklý na nepříznivé počasí. Rozhodně nic nezkazíme, pokud psa po koupání alespoň vytřeme ručníkem.
Krásné chvilky u vody a mnoho pohody Vám všem ......