Vývoj štěněte
Není důležitější období života, než je štěněcí a dorostenecký věk!
Pejsek roste 12x rychleji než lidské miminko.
Za jeden až dva roky se změní z malinké chlupaté kuličky v dospělého psa.
Prodělá množství fyzických i psychických změn, vytvoří si modely chování,
jež ho budou provázet po celý život.
Je pouze ve Vašich rukou, aby z něj vyrostl krásný,
zdravý a disciplinovaný pes, se kterým je radost žít.
K tomuto cíli vede několik cest: láskyplná péče, důsledná výchova,
kvalitní veterinární starostlivost a správná výživa.
Fyzický i psychický vývoj štěněte probíhá v několika fázích:
-Od porodu do odstavení
Zpočátku štěňátka připomínají psy jen vzdáleně a většinu dne stráví spánkem a jídlem.
Kolem 3. týdne věku se začnou měnit přímo před očima.
Houstne jim srst, otevírají se očka a ouška, prořezávají se mléčné zoubky.
Zkoušejí první nejisté krůčky a vydávají se na průzkum okolí.
Po 7. týdnu, kdy odcházejí k novému majiteli, jsou z nich už zdatní chlapáci.
Umějí sami jíst, koordinovaně se pohybovat, vesele skotačí a poznávají svět.
Odpovědný chovatel chrání zdraví svých štěňátek již od nej-útlejšího věku.
Kolem 6. týdne věku s nimi navštíví veterinární ordinaci,
kde prodělají první očkování proti infekčním nemocím a odčervené proti vnitřním parazitům.
Veterinář jim vystaví očkovací průkaz, který Vám chovatel předá při převzetí pejska.
První týdny života štěněte rozhodují o tom ,
jaký se z něj v budoucnu stane společník.
Toto období nazýváme tzv. fází rané socializace.
Je to čas, kdy se pejsek seznamuje a vytváří si vztahy s člověkem.
Prostřednictvím her s mámou a sourozenci se učí, jak se chovat k příslušníkům vlastního druhu.
Pamatujte, že se štěňátkem, jež si vyberete, prožijete mnoho dalších let.
Než si je odnesete domů, pečlivě si je prohlédněte, zda je na první pohled zdravé, vitální a dobře živené.
Pozorně sledujte jeho chování.
Všimněte si také, v jakém prostředí štěňata a dospělí psi u chovatele žijí,
jaký k němu mají vztah.
Správně odchované štěně by mělo být tzv. dobře socializované – mít vstřícné chování k člověku
(i neznámému), zvídavě reagovat na dění kolem sebe,
slyšet na své jméno a ovládat elementární základy hygieny .
Štěňátko potřebuje téměř stejnou preventivní zdravotní péči, jako je tomu u miminek. Dříve, než si je přinesete domů, poraďte se s pejskaři v místě Vašeho bydliště. Jistě znají dobrou veterinární ordinaci někde v okolí. Jen co se štěně zabydlí, domluvte si první návštěvu. Veterinární lékař se Vás zeptá, jak se pejskovi daří, a podrobně jej prohlédne (uši, oči, tlamu, kůži, končetiny atd.) Naplánuje s Vámi také termíny očkování a odčervení. Pokud jste od chovatele dostali očkovací průkaz, nezapomeňte jej vzít s sebou. Veterinář současně zkontroluje celkový stav štěněte a v případě potřeby Vás objedná na doplňkovou prohlídku. Do doby, než bude mít štěňátko za sebou všechny nezbytné injekce, vyhýbejte se kontaktu s neznámými psy. Jakmile má ale všechna potřebná očkování , začneme chodit na krátké procházky , vozíme ho autem , bereme na návštěvy , na rušné místa , aj. Kromě vakcinace Váš pejsek podstoupí také opakovanou odčervovací kúru tabletami proti škrkavkám a tasemnicím. Pes musí dostat všechny předepsané léky, i když se Vám zdá, že žádné vnitřní parazity nemá !
Často mu prohlížejte srst a kůži, jestli na ní nenajdete blechy nebo klíště. Vnější cizopasníci nejsou pouze estetickým, ale také zdravotním problémem. Mohou být přenašeči vnitřních parazitů (blecha – tasemnice) , nebo nebezpečných infekčních nemocí (klíště – lymeská borrelióza). V boji proti vnějším cizopasníkům dnes máme mnoho účinných prostředků (pudry, zásypy, šampony, impregnované obojky, speciální odpuzující roztoky ). Při jejich výběru a způsobu použití Vám opět nejlépe poradí Váš veterinární lékař nebo chovatel .
bez prodlení vyhledejte Vašeho veterinárního lékaře nebo se s ním alespoň poraďte po telefonu. Výběr štěněte: Možná se Vám to zdá neuvěřitelné, ale již první týdny života štěněte rozhodují o tom, jaký se z něj v budoucnu stane společník. Toto období nazýváme tzv. fází rané socializace. Je to čas, kdy se pejsek seznamuje a vytváří si vztahy s člověkem. Prostřednictvím her s mámou a sourozenci se učí, jak se chovat k příslušníkům vlastního druhu. Než si je odnesete domů, pečlivě si je prohlédněte, zda je na první pohled zdravé, vitální a dobře živené. Pozorně sledujte jeho chování. Všimněte si také, v jakém prostředí štěňata a dospělí psi u chovatele žijí, jaký k němu mají vztah. Správně odchované štěně by mělo být tzv. dobře socializované – mít vstřícné chování k člověku (i neznámému), zvídavě , slyšet již na své jméno a ovládat základy hygieny (např. vědět, že se nečurá do pelíšku). Dorostenecké období - od 6. měsíce do dospělosti, tj. 12.–24. měsíc věku podle plemene |
Přichází čas, kdy se štěňátko mění v dospělého psa.
Tempo růstu se rapidně zpomaluje, dotváří se kostra, trvalý chrup a vnitřní orgány, svaly nabývají na objemu.
Pes dorůstá své cílové výšky a váhy. „Dospělejším“ se stává i jeho chování.
Ještě stále sice miluje divoké hry a dovádění, dokáže se už ale lépe a déle soustředit.
Spolehlivě dodržuje hygienu, ví, co se smí a co ne, přestává ničit zařízení bytu. Stejně jako děti i psi procházejí pubertou.
Kolem 9. měsíce začne psí dorostenec projevovat zájem o opačné pohlaví, může se chovat vzdorovitě,
tvářit se uraženě na každé, byť spravedlivé pokárání, ignorovat veškeré příkazy a zákazy.
Zachovejte si chladnou hlavu a vydržte - každá puberta jednou skončí...
Výchova mladého psa:
Půlroční pes je už dostatečně fyzicky i psychicky zralý pro začátek seriózního výcviku.
Jestli se chcete věnovat sportovní kynologii, mít ze svého psa záchranáře nebo soutěžit v agility,
najděte si ve svém okolí vhodný klub či cvičiště.
Ale i když má být pes pouze Vaším společníkem,
měl by – v zájmu jeho bezpečnosti a bezproblémového soužití s okolím –
ovládat alespoň několik základních povelů:
- bez prodlení přijít na zavolání
- na příkaz NE! ( případně NESMÍŠ nebo FUJ) přerušit nežádoucí činnost
- disciplinovaně chodit na vodítku
- znát cviky SEDNI!, LEHNI!, ZŮSTAŇ a NA MÍSTO !
- umět uvázaný na vodítku v klidu vyčkat na Váš příchod (např. před obchodem)
Mladého psa při výcviku nepřetěžujte.
I když se jeho energie zdá nevyčerpatelná,
nedokončená kostra a nervová soustava ještě nejsou připraveny nést stejné nároky jako u dospělého jedince.
Za každý, byť i ne zcela správně provedený, cvik psa hodně chvalte - radostně chvalte - a odměňujte.
Postup, jak z Vašeho štěňátka vychovat zdravého a příjemného čtyřnohého společníka, by se dal shrnout do 5 V:
Výběr: štěně odchované s láskou a péčí má všechny předpoklady stát se Vaším dobrým společníkem .
Výchova: láskyplné, ale důsledné vedení je základem pro Váš dobrý vzájemný vztah a vytvoření Vaší přirozené autority.
Výcvik: základní poslušnost umožňuje bezproblémové soužití s okolím.
Veterinární péče: pravidelná preventivní péče a okamžité řešení zdravotních problémů chrání zdraví Vašeho psa.
Výživa: umožňuje Vašemu psovi využít všechen vrozený potenciál pro zdravý a šťastný život.
Kolik pohybu potřebuje malý leonberger ??
Velmi častá otázka -
obecně jsou daleko lepší a pro kostru nejméně zatěžující velmi krátké tzn- 15-20 minut .
Zato ale můžeme si vyjít tak 3 krát za den.
Mezi 4. a 6 .měsícem se mějte však na pozoru ,
kostra rychle roste , mění se zuby - je to nejrizikovější čas .
Musíme udělat všechno , abychom nepoškodili měkké klouby a křehké kosti vyvíjejícího se organismu.
Vývojové vady kostry jsou v tomto věku velmi časté .
Okolo 6- 12 měsíce již můžeme být venku zhruba hodinu .
PRO ROZVOJ KOSTRY , SVALŮ , PRO DOBRÝ VÝVOJ DECHOVÉHO A CIRKULAČNÍHO APARÁTU JE POHYB NESMÍRNĚ DŮLEŽITÝ .
PROTO I ŠTĚŇÁTKŮM A DOROSTENCŮM JE OPRAVDU DŮLEŽITÉ DOPŘÁVAT CO NEJVÍCE POHYBU
NA ČERSTVÉM VZDUCHU A NA PŘIROZENÉM TERÉNU - TO PLATÍ PRO VŠECHNA PLEMENA PSŮ .
