Vývoj štěněte

 

Není důležitější období života, než je štěněcí a dorostenecký věk!

Pejsek roste 12x  rychleji než lidské miminko.

Za jeden až dva roky se změní z malinké chlupaté kuličky v dospělého psa.

Prodělá množství fyzických i psychických změn, vytvoří si modely chování, jež ho budou provázet po celý život. 

Je pouze ve Vašich rukou, aby z něj vyrostl krásný, 

zdravý a disciplinovaný pes, se kterým je radost žít.

K tomuto cíli vede několik cest: láskyplná péče, důsledná výchova, kvalitní veterinární starostlivost a správná výživa.

Fyzický i psychický vývoj štěněte probíhá v několika fázích:

 -Od porodu do odstavení
Zpočátku štěňátka připomínají psy jen vzdáleně a většinu dne stráví spánkem a jídlem. 

Kolem 3. týdne věku se začnou měnit přímo před očima. Houstne jim srst, otevírají se očka a ouška, prořezávají se mléčné zoubky. 

Zkoušejí první nejisté krůčky a vydávají se na průzkum okolí. Po 7. týdnu, kdy odcházejí k novému majiteli, jsou z nich už zdatní chlapáci.

Umějí sami jíst, koordinovaně se pohybovat, vesele skotačí a poznávají svět. 

Odpovědný chovatel chrání zdraví svých štěňátek již od nej-útlejšího věku. 

Kolem 6. týdne věku s nimi navštíví veterinární ordinaci, 

kde prodělají první očkování proti infekčním nemocím a odčervené  proti vnitřním parazitům. 

Veterinář jim vystaví očkovací průkaz, který Vám chovatel předá při převzetí pejska. 
První týdny života štěněte rozhodují o tom ,

 jaký se z něj v budoucnu stane společník.

Toto období nazýváme tzv. fází rané socializace.

Je to čas, kdy se pejsek seznamuje a vytváří si vztahy s člověkem.

Prostřednictvím her s mámou a sourozenci se učí, jak se chovat k příslušníkům vlastního druhu.
Pamatujte, že se štěňátkem, jež si vyberete, prožijete mnoho dalších let.

Než si je odnesete domů, pečlivě si je prohlédněte, zda je na první pohled zdravé, vitální a dobře živené.

Pozorně sledujte jeho chování. 

Všimněte si také, v jakém prostředí štěňata a dospělí psi u chovatele žijí,

jaký k němu mají vztah. Správně odchované štěně by mělo být tzv. dobře socializované – mít vstřícné chování k člověku

(i neznámému), zvídavě reagovat na dění kolem sebe,

slyšet na své jméno a ovládat elementární základy hygieny .
 


Štěňátko potřebuje téměř stejnou preventivní zdravotní péči, jako je tomu u miminek.

Dříve, než si je přinesete domů, poraďte se s pejskaři v místě Vašeho bydliště.

Jistě znají dobrou veterinární ordinaci někde v okolí. Jen co se štěně zabydlí, domluvte si první návštěvu.

Veterinární lékař se Vás zeptá, jak se pejskovi daří, a podrobně jej prohlédne (uši, oči, tlamu, kůži, končetiny atd.)

 Naplánuje s Vámi také termíny očkování a odčervení. Pokud jste od chovatele dostali očkovací průkaz, nezapomeňte jej vzít s sebou.
V prvních měsících budete pravidelně docházet na injekce proti infekčním nemocím (viz tab. Doporučené vakcinační schéma).

Veterinář současně zkontroluje celkový stav štěněte a v případě potřeby Vás objedná na doplňkovou prohlídku. 
Pečlivě dodržujte určené termíny!

Do doby, než bude mít štěňátko za sebou všechny nezbytné injekce, vyhýbejte se kontaktu s neznámými psy.

Jakmile  má ale všechna potřebná očkování , začneme chodit na krátké procházky , vozíme ho autem , bereme na návštěvy , na rušné místa , aj.

Kromě vakcinace Váš pejsek podstoupí také opakovanou odčervovací kúru tabletami proti škrkavkám a tasemnicím.

Pes musí dostat všechny předepsané léky, i když se Vám zdá, že žádné vnitřní parazity nemá ! 


Dbejte o pravidelnou hygienu pejska  ( učte ho kartáčování, stříhání drápků, čištění uší a očí atd.).

Často mu prohlížejte srst a kůži, jestli na ní nenajdete blechy nebo klíště.

Vnější cizopasníci nejsou pouze estetickým, ale také  zdravotním problémem.

Mohou být přenašeči vnitřních parazitů (blecha – tasemnice)  ,nebo nebezpečných infekčních nemocí (klíště – lymeská borrelióza).

V boji proti vnějším cizopasníkům dnes máme mnoho účinných prostředků

(pudry,  zásypy,  šampony,  impregnované obojky,  speciální odpuzující roztoky ).

Při jejich výběru a způsobu použití Vám opět nejlépe poradí Váš veterinární lékař nebo chovatel .


Máte-li jakékoli pochybnosti o zdraví štěňátka, bez prodlení vyhledejte Vašeho veterinárního lékaře nebo se s ním alespoň poraďte po telefonu. 

Výběr štěněte: 

Možná se Vám to zdá neuvěřitelné, ale již první týdny života štěněte rozhodují o tom, jaký se z něj v budoucnu stane společník.

Toto období nazýváme tzv. fází rané socializace.  Je to čas, kdy se pejsek seznamuje a vytváří si vztahy s člověkem.

Prostřednictvím her s mámou a sourozenci se učí, jak se chovat k příslušníkům vlastního druhu.

 Než si je odnesete domů, pečlivě si je prohlédněte, zda je na první pohled zdravé, vitální a dobře živené.

Pozorně sledujte jeho chování.  Všimněte si také, v jakém prostředí štěňata a dospělí psi u chovatele žijí, jaký k němu mají vztah.

Správně odchované štěně by mělo být tzv. dobře socializované – mít vstřícné chování k člověku (i neznámému),

zvídavě , slyšet již  na své jméno a ovládat  základy hygieny (např. vědět, že se nečurá do pelíšku). 


Dorostenecké období -  od 6. měsíce do dospělosti, tj. 12.–24. měsíc věku podle plemene

Přichází čas, kdy se štěňátko mění v dospělého psa.

Tempo růstu se rapidně zpomaluje, dotváří se kostra, trvalý chrup a vnitřní orgány, svaly nabývají na objemu.

Pes dorůstá své cílové výšky a váhy. „Dospělejším“ se stává i jeho chování.

Ještě stále sice miluje divoké hry a dovádění, dokáže se už ale lépe a déle soustředit.

Spolehlivě dodržuje hygienu, ví, co se smí a co ne, přestává ničit zařízení bytu. Stejně jako děti i psi procházejí pubertou.

Kolem 9. měsíce začne psí dorostenec projevovat zájem o opačné pohlaví, může se chovat vzdorovitě,

tvářit se uraženě na každé, byť spravedlivé  pokárání, ignorovat veškeré příkazy a zákazy.

 Zachovejte  si chladnou hlavu a vydržte - každá puberta jednou skončí...


Výchova  mladého psa: 

Půlroční pes je už dostatečně fyzicky i psychicky zralý pro začátek seriózního výcviku.

Jestli se chcete věnovat sportovní kynologii, mít ze svého psa záchranáře nebo soutěžit v agility,

najděte si ve svém okolí vhodný klub či cvičiště.

Ale i když má být pes pouze Vaším společníkem,

měl by – v zájmu jeho bezpečnosti a bezproblémového soužití s okolím –

ovládat alespoň několik základních povelů:

  • bez prodlení přijít na zavolání
  • na příkaz NE!  ( případně NESMÍŠ  nebo FUJ)   přerušit nežádoucí činnost
  • disciplinovaně chodit na vodítku
  • znát cviky SEDNI!, LEHNI!, ZŮSTAŇ  a NA MÍSTO  !
  • umět uvázaný na vodítku v klidu vyčkat na Váš příchod (např. před obchodem)


Mladého psa při výcviku nepřetěžujte.

 I když se jeho energie zdá nevyčerpatelná, nedokončená kostra a nervová soustava ještě nejsou připraveny nést stejné nároky jako u dospělého jedince.

Za každý, byť i ne zcela správně provedený, cvik psa hodně chvalte - radostně chvalte - a odměňujte.


Postup, jak z Vašeho štěňátka vychovat zdravého a příjemného čtyřnohého společníka, by se dal shrnout do 5 V:

Výběr:  štěně odchované s láskou a péčí má všechny předpoklady stát se Vaším dobrým společníkem .
Výchova:  láskyplné, ale důsledné vedení je základem pro Váš dobrý vzájemný vztah a vytvoření Vaší přirozené autority.
Výcvik:  základní poslušnost umožňuje bezproblémové soužití s okolím.
Veterinární péče:  pravidelná preventivní péče a okamžité řešení zdravotních problémů chrání zdraví Vašeho psa.
Výživa:  umožňuje Vašemu psovi využít všechen vrozený potenciál pro zdravý a šťastný život.

 

Kolik pohybu potřebuje malý  leonberger  ?? 

 Velmi častá otázka -

obecně jsou daleko lepší a pro kostru nejméně zatěžující velmi krátké tzn- 15-20 minut .

Zato ale můžeme si vyjít tak 3 krát za den.

Mezi 4. a 6 .měsícem se mějte však na pozoru ,

kostra rychle roste , mění se zuby - je to nejrizikovější čas .

Musíme udělat všechno , abychom nepoškodili měkké klouby  a  křehké kosti  vyvíjejícího se organismu.

Vývojové vady kostry jsou v tomto věku velmi časté .

Okolo 6- 12 měsíce  již můžeme být venku zhruba hodinu .

 

PRO ROZVOJ KOSTRY , SVALŮ , PRO DOBRÝ VÝVOJ  DECHOVÉHO  A CIRKULAČNÍHO APARÁTU JE POHYB NESMÍRNĚ DŮLEŽITÝ .

PROTO I ŠTĚŇÁTKŮM  A DOROSTENCŮM JE OPRAVDU DŮLEŽITÉ DOPŘÁVAT CO NEJVÍCE POHYBU  NA ČERSTVÉM VZDUCHU A NA PŘIROZENÉM TERÉNU - TO PLATÍ PRO VŠECHNA PLEMENA PSŮ .