Myslíte si, že největší nebezpečí číhá na člověka v českých lesích v podobě hadů, vlků nebo medvědů?
Jste na omylu. Nejnebezpečnějším zvířetem, které můžete potkat, je divoké prase - vládce našich lesů.
Žije jich u nás přes 400 000 a jejich počet stále stoupá. Přestože jich myslivci ročně uloví více než 180 000, přibývá jich tak rychle, že odstřel nepomáhá. Množí se totiž doslova geometrickou řadou. Jedna bachyně divočáka může na jaře vrhnout až 12 mláďat. Přestože myslivci nebezpečí hrozící od divočáků většinou zlehčují, odborníci považují prase divoké za největší hrozbu pro člověka. Nejen pro škody, které dokáže napáchat na polích či v zahradách, ale i vzhledem ke stále se zvyšujícímu nebezpečí napadení lidí.
Nežijí jen v Antarktidě
Přestože až do 18. století byla divoká prasata ve volné přírodě téměř vzácností a našli jsme je jen v oborách, dnes patří mezi nejrozšířenější savce na celém světě. Najdeme je na všech kontinentech kromě Antarktidy a začínají být pro svět nepříjemnou pohromou. Během druhé světové války totiž unikla většina divočáků z obor a začali se volně šířit. Po roce 1950 se začali vracet i do skandinávských zemí, kde byli zcela vyhubeni. Dnes jsou pohromou nejen v řadě evropských zemí, včetně České republiky, ale i v Austrálii, na Dálném východu či v Severní Americe. Doslova děsivý nárůst zaznamenala jejich populace v USA, kde jich v současné době žije přes 6 000 000!
Kde se divočáci vzali a jak žijí?
Jejich kolébkou je nejspíše Afrika. Odtud se šířili do Asie a přes Ural do Evropy. Do zámoří se dostali s prvními osadníky, kteří si je přivezli jako lovnou zvěř. Prase divoké patří mezi sudokopytníky a je všežravcem. V Austrálii jsou dokonce považování za predátory, protože napadají a sežerou mladá jehňata. Aktivní jsou především v noci, ve dne odpočívají. Většinou žijí ve skupinách okolo 20 kusů. Samice jsou březí 114–118 dnů a matky s mláďaty se odpojují od stáda a stávají se samotářkami. V tomto období je také setkání s nimi pro člověka nejnebezpečnější. Selata jsou do dosažení jednoho roku pruhovaná. Prasata se dožívají až 12 let. K oblíbené lovné zvěři patřili divočáci od pradávna, o čemž svědčí mnohé jeskynní malby pocházející již z doby kamenné.
Rostou nám noví giganti
Díky bohaté nabídce, kterou jim poskytuje člověk pěstováním kulturních plodin, zejména kukuřice, se nejen rychle množí, ale podle posledních výzkumů i přibývají na hmotnosti. Dnes už nejsou žádnou výjimkou kanci o váze přes 200 kilogramů a uloveny byly i skutečné obludy. Nedávno byl uloven v americké Severní Karolíně divočák vážící 227 kilogramů. Největší zaznamenaný úlovek pochází také z USA, kde lovci zastřelili kance o váze 362,8 kilogramu. Jeho délka byla 2,4 metru. Nejnovější zprávy hovoří i o půltunovém monstru, na které mají lovci políčeno na severu USA. V Evropě byly uloveny největší kusy v Rumunsku (300 kg) a ve Francii (277 kg). Průměrná váha českých samců se však pohybuje okolo 100 kilogramů.
Jsou mazaní jako opice
Divočáci vůbec nejsou tak tupá zvířata, za jaké je často považujeme. Dokážou se velmi chytře vyhýbat nejrůznějším nástrahám a při honech se stahují do míst, kde nemají lovci šanci. Jsou to například velké lány dnes tak hojně pěstované kukuřice. V těch se cítí naprosto v bezpečí, protože vědí, že tam jsou proti nim lovci bezmocní. Mají výborný sluch a slyší prasknutí větvičky až na půl kilometru. O tom, že domácí prase je vůbec nejchytřejším hospodářským zvířetem, není pochyb a podobně jsou na tom i prasata divoká. Dokážou velmi dobře komunikovat a upozorňovat se navzájem na nebezpečí. Ve skupinách se dokážou velmi rychle přesouvat z místa na místo a za noc uběhnou klidně i 50 kilometrů. Jeden den tak mohou být na okraji Prahy a druhý den u Benešova nebo u Mělníka.