Krmení - jak krmit , aby to bylo tak , jak má být ...

20.05.2012 18:06

 

Psa řadíme do řádu šelem (Carnivora) a čeledi psovitých (Canidae). 

Do stejné čeledi patří i vlci, šakali, kojoti, lišky aj. Nejbližší příbuzný psa je vlk obecný (Canis lupus). 

Ačkoliv psi jsou již tisíce let domestikováni (domestikace psa začala asi před 10 000 let), jeho genetická odlišnost od vlka je méně než 0,3 %. 

Vlk je masožravá šelma a pes i přes domestikační vlivy zůstává také masožravcem. 

Chrup psa, který je uzpůsoben k lovu kořisti, je v podstatě dodnes shodný s chrupem vlka.

K výživě vlků patří především maso, vnitřnosti a kosti z ulovené býložravé zvěře (srnka, zajíc, ale také koza, ovce …). 

Vlk nepohrdne ani uhynulou zvěří a velice rád si zpestří jídelníček různými bobulovinami, ovocem, trávou, lučními bylinkami, kořínky apod. Po ulovení většího kusu zvěře načíná kořist v oblasti dutiny břišní a dává přednost trávicímu traktu s natrávenou potravou. Z těchto natrávených (fermentovaných) rostlin získává masožravec vitamíny, minerální a stopové prvky. Pokud uloví menší kořist jako např. zajíce či nějakého opeřence, dalo by se říci, že nezbude ani kostička. Místo činu odhalí pouze peří, či zbytky kůže. Hlodavce slupne celého. Snědením celé kořisti včetně vnitřností (játra, ledviny, srdce, plíce, žaludek), krve, mléčných žláz a části kůže i srsti získává vlk všechny potřebné živiny: bílkoviny, tuk, vitamíny, enzymy, minerály, stopové prvky a balastní látky.

Pes je stejně jako vlk masožravec a tomuto typu výživy se přizpůsobilo jeho trávicí ústrojí. Přestože vlivem domestikace, trvající tisíciletí, si pes dlouhodobě přivykal svými nároky na výživu tomu, co mu jeho „živitel“ – člověk nabízel, bylo by mylné se domnívat, že to co je vhodné z hlediska výživy pro člověka, je vhodné i pro psa.

Podstatná a nenahraditelná složka potravy pro psa je bílkovina živočišného původu, ať už se rozhodneme krmit psa jakýmkoliv krmivem. Pokud se rozhodneme krmit komerčními krmivy, tak při výběru by mělo mít rozhodující vliv zastoupení právě živočišné bílkoviny. Rozhodně by nás neměla uspokojit informace o „nějaké“ bílkovině, ale na obalu by měl být uveden zdroj bílkovin – jestli je živočišného nebo rostlinného původu, zda-li se jedná o vedlejší produkty živočišného původu (zobáky, pařáty, krev), vedlejší produkty rostlinného původu (apod.). V ideálním případě by na prvním místě měla být deklarace typu "kuřecí moučka", "rybí moučka", "jehněčí moučka" apod. Pouze v krmivech pro seniory či psy s nadváhou bývají na prvním místě uvedeny rostlinné složky. Ty by měli být ale přesně definovány např. pšenice, rýže apod. Dnes je na trhu mnoho kvalitních krmiv, i holistických pro alergiky a je tedy z čeho vybírat.

Krmivo by mělo respektovat psa jakožto masožravce – ať jsou to granule, psí konzervy a nebo se chceme pustit do krmení psa doma připravovanou stravou. Každý styl krmení má nějakou výhodu i nevýhodu. Pokud chceme krmit pohodlně granulemi, je třeba opravdu dobře vybírat v nepřeberné škále značek a různých doporučení, že to „naše je zaručeně to nejlepší“. U průmyslově vyráběných krmiv si musíme uvědomit, že pohodlnost je vykoupená přítomností konzervantů, barviv a jiných látek. Nikdy přesně nevíme, jak suroviny, které byli použity, vlastně vypadali – zde se spoléháme na údaje na etiketách, na doporučení známých, chovatelů a veterinářů. Na druhou stranu nemusíme doma přemýšlet a vymýšlet, co psíkovi ještě zásadního chybí.

 

Pokud se rozhodneme připravovat krmení doma – ať už chceme vařit, nebo jsme se rozhodli pro syrové maso i s kostmi a vnitřnosti (tzv. BARF), bereme na sebe odpovědnost nad pestrostí a úplností krmných dávek. U tohoto krmení je vhodné mít doma prostory pro skladování masa a vnitřností a mít je po ruce pro každodenní krmení. Také je třeba myslet na zeleninu, kterou je třeba také přidat. Strava by měla být pestrá a musí především vyhovovat danému jedinci! Dnes existuje řada knížek s recepty pro psy, na internetu najdeme řadu rad a zkušeností. Vždy je ale třeba řídit se vlastním rozumem. Každý pes je individuální stvoření a jako k takovému se k němu musíme chovat. To, co vyhovuje jednomu nemusí vyhovovat druhému. Proto neexistuje stejná šablona pro všechny psy.

 V žádném případě nelze zavrhovat průmyslová krmiva. Existuje spousta solidních firem, jejichž výzkum přispěl ke zkvalitnění výživy psů a jejichž krmiva jsou kvalitní. I při krmení syrovou či vařenou stravou není důvod nevyužít průmyslová krmiva v době dovolených, závodů či výstav. Každé krmení má své výhody a nevýhody. Vždy je ale nutné mít na mysli, že zvíře, které máme doma, je odkázáno na nás. 

My rozhodujeme, co bude mít v misce a konečná volba je vždy na majiteli. 

A každý chce jistě pro svého čtyřnohého partnera to nejlepší.

Jednou z nejdiskutovanějších otázek bývá vliv krmení na vývoj psa a správný růst.

 Ať už krmíme granulemi, nebo BARF - je třeba si uvědomit, 

že z dlouhodobého hlediska je vhodné – zvláště u velkých a obřích plemen, doplnit krmnou dávku o vitamíny a minerály

Nikdy nepřidáváme 1 prvek samotný – např. vápník, ale vždy se snažíme zajistit přísun mikro a makroprvků jako komplex.

 Máme potom zajištěn správný poměr prvků a nemusíme se bát, že psíkovi něco chybí. Pro správný vývoj pohybového aparátu je dále vhodné doplnit krmnou dávku kolagenními peptidy. Ty blahodárně ovlivňují metabolismus buněk kloubní chrupavky i kosti a celkově zvyšují tvorbu kloubního kolagenu.

Ať už tedy krmíme jakýmkoliv krmivem, doporučuje se přidávat psům všech věkových kategorií vhodné přípravky 

( např. ze široké nabídky firmy Orling. I vzhledem k možným vývojovým vadám, především rozvoj DKK a DLK, případně osteochondrózy je vhodné doplnit jakoukoliv krmnou dávku vhodným přípravkem (Gelacan BabyGelacan DarlingGelacan Fast čiChondrocan Forte). 

Přípravky firmy Orling prošly dlouhodobým vývojem a mají za sebou dlouhodobé testování jak v oblasti humánní, tak veterinární . )

 

Ing. Lenka Dostálková , převzato z www fa Orling 

    Eldar  Druhá šance