Nemoci z klišťat - ANAPLASMÓZA a BABESÍOZA
Klíšťě -tvor odporný !!!!!!
Klíště obecné je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae).
Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem.
Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob, mezi nejfrekventovanější patří Lymská borelióza a Klíšťová encefalitida
A obrovský pozor -dále jsou se stále častěji vyskytující BABEZIOZA a ANAPLASMA .
ANAPLASMÓZA
Anaplasmóza je onemocnění, které na psa může přenést klíště a při kterém dochází k poškození a zničení bílých krvinek.
Onemocnění je charakteristické opakovanými stavy, které se objevují každé 2 - 3 týdny, kdy zvíře trpí horečkou a má celkově špatný zdravotní stav.
V čem je toto onemocnění nebezpečné?
Největší nebezpečí tohoto onemocnění spočívá v tom, že není, zejména pro své nespecifické příznaky včas diagnostikováno a onemocnění se tak může opakovaně projevovat kdykoliv při oslabení organismu. Onemocnění se nemusí klinicky výrazně projevit měsíce až roky a jeho nediagnostikovaní vede k vážnému narušení organismu.
Jak může onemocnění vypadat?
• Ztuhlost a bolestivost kloubů podobná artritidě
• Horečka spojená s nechutenstvím, zvracením a průjmem
• Apatie a/nebo deprese
• Anorexie, hubnutí
• Zimomřivost
• Pes není tzv. „ve své kůži“
• Neurologické příznaky, křeče a bolestivost krku
• Snížení počtu krevních destiček, poruchy srážlivosti krve, krvácení, zvětšení sleziny, jater
Důležité informace i na
---------------
BABESÍOZA
Babesióza je vážné onemocnění člověka i psů způsobené prvoky.
Druhy způsobující onemocnění u psů jsou Babesia canis a Babesia gibsoni.
Tito prvoci napadají červené krvinky, v nichž se množí a způsobují infekci, která může mít velmi vážný průběh.
V České republice je nejvýznamějším přenašečem babesiózy piják lužní (Dermacentor reticulatus), který se vyskytuje v lesích kolem velkých řek. Dalším možným vektorem je klíště obecné (Ixodes ricinus). V rámci Evropského kontinentu se s babesiózou setkáváme nejčastěji v oblasti Středomoří (Chorvatsko, Řecko, Itálie). Stále čajstěji jsou však zaznamenávány případy onemocnění i v severnějších oblastech (Německo, Rakousko, Polsko) a především na Slovesnku.
Průběh onemocnění
Inkubační doba babesiózy je 10-21 dní. Onemocnění může probíhat bez příznaků, akutně či chronicky. Asymptomatický průběh může být příčinou chronického únavového syndromu. Akutní průběh se projevuje nechutenstvím, horečkou a celkovou skleslostí zvířete a po 2 až 3 dnech se objevuje krev v moči, žloutenka a zvětšení sleziny. V důsledku ztráty červených krvinek pak nastává anemie (chudokrevnost). V některých případech, zejména u štěňat a nemocných či jinak oslabených pejsků, může akutní stádium končit i smrtí. V případě chronického průběhu babesiózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a nechutenství. Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí, postižení centrální nervové soustavy, které může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům. Onemocnění může být navíc komplikované další současně probíhající infekcí přenášenou klíšťaty jako je ehrlichióza nebo borelióza.
Léčba a prevence
Babesióza je léčitelná specifickými antibabesiálními přípravky na bázi dipropionátu imidokarbu, pentamidinu nebo diminazinaceturátu. Léky nejsou zatím v České republice registrované, musí se dovážet ze zahraničí a léčba tak může být velmi nákladná. Další nevýhodou těchto léků je možnost závažných vedlejších účinků a špátné snášenlivosti. Proto je podstatná především prevence a včasné zjištění možné infekčnosti klíštěte.
V dnešní době je na trhu dostupná vakcína proti babesióze, která se však běžně nepoužívá, neboť působí jen po dobu šesti měsíců a zcela nezabraňuje propuknutí infekce, pouze mírní její průběh.
Velmi důležité je především zabránění přisátí klíštěte, k dispozici jsou například prostředky proti klíšťatům na přírodní bázi, které jsou vhodné i pro štěňata a citlivé pejsky. V případě, že je pes klíštětem napaden, je vhodné využít možnost zjištění rizika přenosu infekčních nemocí z přisátého klíštěte vyšetřením v laboratoři . Při včasném zjištění možnosti nákazy není léčba tolik náročná a nákladná, jako při plném propuknutí onemocnění.
Vice o této nemoci
Jak odstranit přichycené klíště ?
Místo přisátí desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
Pomocí navlhčené textilie (nejlépe žínka, třecí ručník) lehce pohybovat (viklat) se strany na stranu klíštětem,
které se po 2-3 minutách uvolní.
Nebo lze klíště opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou.
Osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy - podle velikosti - na larvy , nymfy a dospělá klíšťata.
Klíšťaty netočit - hypostom není vrut!
Při pokusu o otáčení může dojít k odtržení přední části klíštěte,
která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.
Místo po odstraněném klíštěti znovu desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
Jak zlikvidovat odstraněné klíště ?
S každým klíštětem je třeba zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem, a proto je nutno,
aby při jeho likvidaci nedošlo k potřísnění rukou, případně předmětů v okolí.
Klíště zásadně nemačkat, ani se nesnažit jinak ho mechanicky rozdrtit.
Klíště zabalit do kousku papíru (nejlépe novinového) a na nehořlavém podkladu zapálit.
Tento jednoduchý a účinný způsob je kdykoliv proveditelný.
Jak si dále počínat po odstranění klíštěte ?
Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení,
které může přetrvávat 2-3 dni, ale nezvětšuje se; nejde o borreliový erythem.
V době 3 týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit neprodleně lékaře a informovat ho o napadení klíštětem.
Po dobu 3 týdnů se vystříhat pokud možno zvýšené tělesné námahy, stresu a nevystavovat se silnému slunečnímu záření.
RNDr. Milan Daniel, DrSc., SZÚ, IPVZ;