Eutanasie

 
Již 4 krát jsme musela udělat toto rozhodnutí , a na rovinu píšu , 
že je to nesmírně  depresivní a vyčerpávající  čin .
 
Pes je pro mě život ,nesmírná  láska a přítel , 
co žil pro nás - naši rodinu .
Dělal nám všem radost po dlouhé léta 
a Vy to teď máte rozhodnout ? .
Jediné co mi pomáhá v tuto chvilku je , že si říkám ,
že je tento čin důkazem i mé lásky , aby už netrpěla , neměla dál bolest ......
protože je velmi , velmi miluji .

Jakmile pes dosáhne věku 8 až 9 let (u větších plemen o rok o dva méně), musíme se smířit s tím, že začíná stárnout. Ne vždy se nám podaří udržet stárnoucího psa zdravého a ve formě i když mu poskytnete to nejlepší . Poté je vhodné ušetřit ho zbytečného trápení. Není lehké učinit toto rozhodnutí, ale i tento zákrok lze provést citlivě a humánně.

 

Kdy uvažovat o eutanazii?

V § 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně zvířat proti týrání je uvedeno, že důvodem k usmrcení zvířete je slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením.

Eutanazii tedy začneme zvažovat v případě, že:

  • pes má bolesti a nemoci, které se nedají léčit
  • není schopen se normálně pohybovat a udržet rovnováhu
  • není schopen přijímat potravu a pít, ztrácí na váze
  • má bolestivé nádory, které se nedají léčit
  • vyměšuje s obtížemi, není schopen udržet moč a stolici
  • má problémy s dýcháním
  • majitel není psu fyzicky ani psychicky poskytnout zvýšenou  péči

Jak se eutanazie provádí?

Veterinář vstříkne zvířeti do žíly koncentrovaný roztok zpravidla utišujícího nebo omamného prostředku. Zvíře pokojně dodýchá ve spánku. Eutanazie může být provedena jen po objektivním zhodnocení klinického stavu a stanovení prognózy, nikoliv jen na základě žádosti chovatele.

Po eutanazii

Pro každého chovatele nebo majitele psa je jeho úmrtí psychicky traumatizující a těžkou záležitostí, je ale nezbytné nenechat se unést city a zajistit vše potřebné.

Máme několik možností - pohřbít psa na své zahradě (to ale podléhá mnoha bezpečnostním nařízením), umístit ho na hřbitově domácích mazlíčků nebo jej nechat na veterinární ošetřovně, odkud ho odvezou do kafilerie. 

V úvahu  se také nabízí  nebo připadá ještě zpopelnění zvířete.